Léto

Koupačka a v hlavní roli washi pásky

16 února

Dnes budu trochu fušovat do řemesla Katce, ale o víkendu jsem se probírala svým stojanem s washi páskami a došlo mi, že je nepoužívám tak často, na to kolik kilometrů jich mám doma nasyslených. A v tu chvíli se mi v hlavě začal rodit nápad na další stránku. 

Jak už jistě víte jsem ve svém albu aktuálně někde na začátku července 2016, a jelikož léto bylo loni extra vydařené mám spoustu obrázků z koupání (nejčastěji naší Beckie, protože ta se vyválela snad v každé kaluži vody, kterou jsme přes léto potkali).



Z washi pásek jsem tedy vybrala všechny v odstínech modré a na světlounce žlutý podkladový papír jsem nalepila "vlnobytí" - pásku jsem tentokrát nestříhala ale trhala, aby po nalepení vypadala víc živě. Fotky jsem podlepila také jednobarevným papírem, aby se na pozadí neztrácely a pro oživení jsem je dozdobila modrými enamelovými tečkami od Doodlebug. 


Už to vypadalo, že je hotovo, ale nějak mě pořád trápilo volné místo na pravé straně. Trošku jsem se pohrabala v zásobách a doladila stránku kartičkou z Hello Summer, pejskovou samolepkou od Doodlebug a enamelovými šipkami. Třešničkou na dortu byla bublinka "Talk to the paw", která přesně vyjadřuje, co i o tom všem myslí Beckie.


Dekorace

Netradiční valentýnka

12 února

Valentýnská přáníčka jsou tradice, ale já se letos rozhodla pro netradiční valentýnku, která nám bude byt zdobit celoročně. Odstřižky poházené na stole v pracovním koutku mne inspirovaly k vytvoření menšího layoutu do rámečku.


Valentýna doma moc neslavíme, ze všech stran na mě ale každý den útočí valentýnská přáníčka a dárečky natolik, že jsem nakonec trochu podlehla. Nedávno jsem v domácích archivech objevila několik fotek, které jsme s Lukášem nafotili krátce poté, co jsme se poznali. Ideální materiál na romantický dáreček. Nenápadně jsem z Lukáše vytáhla, která fotka se mu líbí 
nejvíce a nechala ji vytisknout.

Základem je rámeček z IKEA, který má ideální velikost 23 x 23 cm, není ani velký ani malý. Původně jsem si pro práci připravila kolekci Amour.


Nějak jsem ale z výběru nemohla vybrat vhodné pozadí, všechno mi přišlo moc výrazné a k fotce to nepasovalo. Po chvilce marného přehrabování jsem to přehodnotila a sáhla po kolekci Blowing kisses, která má jemnější barvy a ladila i s odstřižky ze svatebního alba, které jsem chtěla použít.

Základem je papír Multi Floral, který je zdoben jemným ručně psaným textem. Odstřižky jsem chtěla nějak ozvláštnit, část jsem zastřihla do vlaječky a jeden jsem dokonce procvakla raznicí ve tvaru poštovní známky. Při vrstvení pak vytvořily krásně neuspořádaný dojem.


Na závěr stačilo pomocí několika samolepek a výseků (opět z kolekce Blowing kisses) 
dozdobit detaily a zasadit layout do rámečku.



Album

Naše domácí fotoalbum

09 února

Dnešní příspěvek není o konkrétní stránce ale o albu obecně, protože se mě lidé často ptají, jak takové scrapbookové album vypadá. Aktuálně jsem dost pozadu a stále pracuji na albu z roku 2016, takže se společně podíváme, co jsem dosud vytvořila.
Vyrobit scrapbookové album totiž není nic složitého :-)

Nejsem zastánce kapsičkového Project Life ale ani klasických "třicítkových" layoutů, kde je jedna fotka na stránce s hromadou ozdob. Bohužel (nebo spíš bohudík) máme doma hromadu povedených fotek, které nechci mít zapomenuté v nějaké složce v počítači, a tudíž je potřebuji "nacpat" pod desky jednoho maximálně dvou alb ročně. Ve většině případů tedy potřebuji na stránku umístit co nejvíce fotek různých formátů, ale zároveň se nechci omezovat na pravoúhlé kapsičky. Výsledkem proto nejčastěji bývají barevné fotko-suvenýro-papírové koláže. Občas ale neodolám a využiji i kapsiček, hlavně pokud máme z výletu hodně fotek, tak ušetří místo, a naopak když se nějaká fotka extra povede nechám jí vyniknout samostatně na celostránkovém layoutu.


Mám ráda barvy a proto i naše album je veselé a strakaté, pro rok 2016 jsem zvolila album Pennant od výrobce Echo Park Paper, protože je správně barevné a má systém D-ring, který funguje jako klasický kancelářský šanon, takže se dají pohodle přidávat a ubírat stránky bez složitého šroubování. Nechci si svazovat ruce dodržováním jednotného stylu nebo schématu, což mi dává volnost pojmout každou stránku podle aktuální nálady a zážitků na fotkách. Stránky často dopňují různé suvenýry, které zážitkům na fotkách dodají autentičnosti a oživí stránku. Tady je tedy malá ukázka:














Tak co říkáte? Povedlo se?


Přání

Elegantní Valentýn

07 února

Další valentýnské přáníčko v pořadí. Tentokrát velmi netrdičně barevná sada papírů ScrapBerry´s Elegy. Oproti Love Story z minulého příspěvku, která se nese v duchu prvnoplánové lásky a romantiky, je tohle velmi sofistikovaná a elegantní sada v převážně černorudé barevné kombinaci.


V sadě se nenachází žádné "pozaďové" papíry s pravidelným vzorem, ale na každém listu je vždy natištena nějaká květinová vazba. Výběr kombinace papírů byl tedy o to složitější, ale myslím, že se povedl.


Základ přání jsem pro tento případ zvolila opět obdélníkový, abych ještě podpořila nepravidelnost v pozadí, které v tomto případě tvoří 4 nepravidelné části, každá z jiného listu a dominantu tvoří opět několik sladěných květů. 


Květiny k lásce a Valentýnu neodmyslitelně patří. Já jsem je v tomto případě nalepila (lepím vždy tavnou pistolí, jiný spolehlivý způsob jsem zatím neobjevila) na výřez z raznice a pozaďový srdíčkový chipboard. Vazbu jsem doplnila o provázkové hnízdečko a v posledním kroku také o výřezy kroucených větviček z čistě bílé čtvrtky.


Vnitřek přáníčka jsem ozdobila jako vždy šerpičkami z odřezků použitých papírů a netradičně jsem také do vnitřku přání nalepila romantické vyznání Miluji Tě, protože na vnější straně přání žádné není.

Užijte si svátek zamilovaných a pokud se rozhodnete nechat se inspirovat právě tímto přáníčkem, určitě dejte vědět.
U dalšího přáníčkového příspěvku na počtenou :-)   
 

Album

Svatební album aneb jak jsem se stala paní Klicperovou

02 února

Jak jste si asi všimli, v září jsem změnila příjmení a jelikož se nejednalo pouze o administrativní úkon, ale nechali jsme se s Lukášem pěkně po staru oddat, vznikla v souvislosti s touto událostí spousta nádherných fotografií. Ačkoliv to nejdřív nevypadalo, protože ráno před obřadem pršelo, vzniklé snímky se povedly. Jako správná scrapařka jsem se tedy hned chopila příležitosti a začala s plánováním svatebního alba.

Po kratším přebírání (3 dny!) jsem dala dohromady výběr cca 150 fotek. Chtěla jsem, aby album působilo (narozdíl od mého běžného alba) uceleným dojmem a proto jsem zvolila trochu sofistikovanéjší přístup. Dle vybraných fotek jsem si doma na papíry rozkreslila jednotlivé stránky alba (celkem jich nakonec bylo 65) a dala jsem se do plánování, kde který konkrétní snímek zakotví. Za další dva večery jsem rozplánovala, které fotky budou součástí koláže a které dostanou příležitost vyniknout samostatně na "třicítce". A jelikož svatební album se dělá jen jednou za život, rozhodla jsem se odvázat a nechala jsem část fotografií vyvolat ve velkém formátu 13x18 a 15x21.
Za pár dní jsem nedočkavě pospíchala do výdejny, kde jsem si vyzvedla obrovskou naducanou obálku plnou prvotřídních fotek. Doma jsem je pěkně roztřídila a očíslovala podle stránek alba. Velkoformátové fotky byly za mě jednoznačně nej, což byl trochu paradox, protože ještě nedávno jsem si neuměla poradit s fotkou 10x15. 

Byla jsem na sebe hrozně pyšná, jak jsem vše pěkně rozplánovala a už stačilo jen se pustit do práce a plány slepit. Jenže pak přišlo období podzimních výstav a s tím spojená administrativa s eshopem a lepení se mi takto pomalu odsunulo až do prosince. Na jedné odpolední návštěvě u babičky jsem se pak neprozřetelně zavázala k tomu, že album bude do Vánoc hotové. Advent se mi tak změnil v scrapový maraton, kdy jsem lepila ve dne v noci, a dokonce si na to vzala i dva dny dovolené.

Album jsem pojala tradičně minimalisticky. Základem je hromada papírů z různých kolekcí, které jsem vybírala podle toho, jak mi padly do oka. Vyskládala jsem si z nich na stole hromádku, kterou jsem neúnavně listovala sem a tam, abych vždy vybrala ke konkrétním snímkům to nejlepší. Jednotlivé stránky jsem potom dozdobila dřevěnými chipboardy od Wycinanky, enamelovými tečkami a plstěnými srdíčky (které jsem ulovila při předvánočním popíjení punče v Norimberku).

A tady máme výsledek:


Úvodní stránka s mými milovanými puntíky, 
které předznamenaly, jakým směrem se bude ubírat celé album.








  


Součástí alba jsou i drobné suvenýry, které jsem ve svatební den nasbírala, 
např. kousek korkového špuntu od šampaňského, kterým jsme si poprvé připili jako manželé, 
a sušený kvítek ze svatební kytice.




Moje oblíbené "dvojité" foto.












Když docházela fantazie, zpracovala jsem i odstřižky z rámečků na předešlých stranách.

 


Jednotícím prvkem alba mimo puntíků jsou všudypřítomné barevné rámečky.








Aby se neřeklo, že jsme zanevřeli na analog a album je plné jen digitálních snímků, 
zařadila jsem i výsledky našeho snažení s flexaretou po dědovi.















Malá ukázka ze svatebního dortu
(na použití lego papírů jsem se obvzlášť těšila).



Závěr alba tvoří stránky s vlepenými gratulacemi od našich blízkých a mimo jiné i ukázka svatebního oznámení, které jsme netradičně rozesílali až po obřadu.



Tak to jsme my, praštěná rodinka Klicperova :-)


Na závěr bych chtěla poděkovat věrné pomocnici Beckie, která mi dělala po celou dobu společnost a přispěla k tomu, že se vše stihlo, a vzniklo krásné svatební album, které má na poličce čestné místo.